Slezské Beskydy (pol. Beskid Śląski, sle. Beskid Ślůnski), někdy také Těšínské Beskydy, jsou součástí komplexu Západních Beskyd. Rozkládají se na pravém břehu řeky Olše, na území jak Česka, tak Polska. Susedí s Moravskoslezskými Beskydami. Slezské Beskydy - Beskid Šlaski jsou na západě ohraničeny Jablunkovskou brázdou (údolí řeky Olše), na východě Živeckou kotlinou (řeka Soła v Polsku). Jejich převažující část se nachází na území Polska. Celé pohoří je velmi silně rozčleněno, výrazně se oddělují dva hřbety: pásmo Čantoryje a Stožku, za údolím Wisly pak pásmo Beraní hory (Baraniej Góry). Pro stavbu tohoto pohoří jsou charakteristická hluboká údolí, strmé severní svahy, hřbety s výrazným převýšením mezi některými vrcholy a oblé hřbety i vrcholy. Slezské Beskydy charakterizují vysoké průměrné srážky, až 1300 mm za rok. Průměrná roční teplota 6-7 °C.
Nejvyššími vrcholy jsou: Skrzyczne (1257 m), Barania Góra (Beraní hora - 1220 m) a Wielka Czantoria (Velká Čantoryje - 995 m), ležící těsně u státní hranice. U severního úpatí pohoří leží město Bielsko-Biala. Ve vesnicích pod jižními svahy Istebna, Koniaków, Jaworzynka se dochovala lidová architektura.
Největšími středisky turistiky a rekreace jsou Wisla a Szcyrk. Na hřebenech a vrcholech stojí turistické chaty (schroniska) např.: Blatnia, Klimczok, Równica, Skrzyczne, Sosnóv, Stoszerk, Szyndzielnia. K cestě do Beskidu Slaskiego dříve sloužily hraniční přechody v Českém Těšíně, Dolní Lištné a Bukovci. V oblasti jsou četné sesuvy a skalnaté srázy mrazových srubů.
Jablunkovská brázda
Je úvalovitá sníženina, oddělující Slezské a Moravskoslezské Beskydy. Probíhá ve směru jv-sz mezi Jablunkovským průsmykem a Třincem. Okraje brázdy při úpatí pohoří jsou vyplněny lemem pahorkatin, dno je pokryto vrstvami říčních sedimentů Olše a jejich přítoků.
Slovenské Beskydy
Plošně pouze velmi malou částí zasahují ze Slovenska na Moravu Jablunkovskou vrchovinou Slovenské Beskydy. Jablunkovská vrchovina se rozkládá jižně od Jablunkova a spolu s Jablunkovskou brázdou rozdělují Slezské a Moravskoslezské Beskydy. Z hlediska geologické stavby, podnebí, výskytu rostlinstva a živočišstva má stejné podmínky jako Moravskoslezské Beskydy. Z geomorfologického hlediska je však západní odnoží Slovenských Beskyd. Nejvyšším vrcholem této vrchoviny, tedy nejvyšším vrcholem Slovenských Beskyd na našem území, je Girová (840 m), která z dálky připomíná sopečnou horu, tento dojem umocňuje nezalesněný vrchol, ze kterého je pěkný kruhový výhled.
ZDROJ INFORMACÍ: www.beskydy.cz